Vsak se navrhuje podle ČSN 75 9010 ze vsakovací zkoušky, ne odhadem: na střechu 100–150 m² vychází orientačně 3–5 m³ vsakovacího objemu (1 m³ na 30–50 m² střechy podle podloží). Galerie z bloků včetně výkopu a geotextilie stojí 30 000 – 70 000 Kč bez DPH, šachta DN 1000 25 000 – 45 000 Kč, zkouška nebo posudek 8 000 – 15 000 Kč; postavíme ji za 1–2 dny. Umístění: obvykle min. 2 m od nepodsklepené budovy, dno min. 1 m nad hladinou spodní vody, nikdy ve svahu nad domem. Devět kroků, jak to děláme, a chyby, po kterých předěláváme cizí vsaky.
Stručně
- Nejdřív vsakovací zkouška (kf) nebo posudek za 8 000 – 15 000 Kč, pak výpočet objemu – orientačně 1 m³ na 30–50 m² střechy, přesně podle ČSN 75 9010 řeší projektant.
- Galerie z bloků 30 000 – 70 000 Kč pro střechy nad 100 m² a hlíny, šachta DN 1000 25 000 – 45 000 Kč pro malé dvory a propustnou vrstvu hlouběji.
- Odstupy: obvykle min. 2 m od nepodsklepené budovy, víc u podsklepené; od studny podle posudku; dno min. 1 m nad spodní vodou; ne ve svahu nad domem.
- Skladba: nakypřené dno, štěrk 16/32, geotextilie, bloky, obsyp praným štěrkem, lapač a filtr před vsakem, odvětrání, revizní šachta, propustný zásyp.
- Tři chyby: vsak u základů podmáčí sklep, vsak bez geotextilie se zanese, vsak na jílu bez zkoušky stojí plný.
Krok 1: Jak udělat vsakovací zkoušku?
Vsakovací zkouška zjistí koeficient vsaku kf – jak rychle podloží vodu bere. Vykopeme jámu 50 × 50 cm nebo vrt na úroveň dna budoucího vsaku (obvykle 1–1,5 m), podloží nasytíme a měříme, o kolik klesne hladina za 10, 20 a 60 minut. Ze vsakovací plochy, objemu a času vyjde kf: pokles 30 cm za 20 minut ve štěrkopísku odpovídá řádově 10⁻⁴ m/s a vsak bude fungovat; když za dvě hodiny klesne hladina o pár centimetrů, jste na hlíně kolem 10⁻⁶ m/s a vsak potřebuje posudek, nebo se nedělá. Zkoušku děláme tam, kde vsak bude, a ideálně po dešti, ne v srpnovém suchu, kdy trhliny v jílu vsáknou cokoli. Ve svahu, u studny nebo v ochranném pásmu zajistíme hydrogeologický posudek. Zkouška nebo posudek stojí 8 000 – 15 000 Kč a je to podklad pro projektanta i úřad. Jak vsakuje podloží v jednotlivých částech regionu, shrnuje článek Vsak, retence, nebo kanalizace?.
Krok 2: Jak spočítat objem vsaku?
Retenční objem vsaku podle ČSN 75 9010 = odvodňovaná plocha × koeficient odtoku × návrhový déšť, minus to, co se během deště stihne vsáknout (vsakovací plocha × kf × doba). Návrhový déšť se bere z tabulek pro lokalitu, počítá se pro několik dob trvání a rozhoduje nejhorší – práce projektanta. Pro první odhad používáme pravidlo 1 m³ vsakovacího objemu na 30–50 m² střechy: ve štěrkopísku 1 m³ na 50 m², v hlíně 1 m³ na 30 m². Střecha 150 m² tedy potřebuje orientačně 3–5 m³ prázdného objemu; u štěrkového lože se počítá jen 30–35 % objemu výkopu, u plastových bloků 95 %. Nádrž na dešťovku před vsakem objem nesnižuje – při návrhovém dešti bývá plná. Pravidlo je orientační, do projektu patří výpočet s konkrétním kf a návrhovým deštěm.
Krok 3: Galerie z bloků, nebo vsakovací šachta?
| Kritérium | Galerie z bloků / tunelů | Šachta DN 1000 ze skruží |
|---|---|---|
| Cena 2026 bez DPH | 30 000 – 70 000 Kč (3–5 m³ včetně výkopu a geotextilie) | 25 000 – 45 000 Kč |
| Vsakovací objem | 3–10 m³ podle počtu bloků, snadno rozšířitelná | 1,5–2,5 m³ (hloubka 2–3 m) |
| Místo na pozemku | 4–10 m² pod trávníkem | 1,5 m², poklop na povrchu |
| Kdy volit | střecha nad 100 m², propustná vrstva mělko, hlína s hraničním kf (potřeba plochy) | malý dvůr, propustná vrstva hlouběji pod hlínou, střecha do 100 m² |
Ve štěrkopíscích niv většinou stačí šachta, v hlínách galerie – vsak tam potřebuje plochu, ne hloubku. Podrobnosti jsou na stránce Vsakovací galerie a šachty.
Krok 4: Kam vsak umístit a jaké odstupy dodržet?
- Od budovy obvykle min. 2 m u nepodsklepené stavby, u podsklepené víc – ČSN 75 9010 odvozuje odstup z hloubky základů a propustnosti podloží, přesně určí projektant. Vsak těsně u domu podmáčí základy a sklep.
- Od studny podle hydrogeologického posudku; bez něj vsak k vlastní ani sousedově studni nedáváme.
- Nad hladinou spodní vody – dno vsaku min. 1 m nad nejvyšší hladinou; v nivách to často znamená mělkou širokou galerii místo hluboké šachty.
- Ve svahu vždy pod domem, nikdy nad ním – voda ze vsaku nad domem si najde cestu do sklepa. Na Českotřebovsku a u Ústí nad Orlicí to vídáme nejčastěji.
- Od stromů 3–5 m, kořeny vrostou do bloků.
Krok 5: Jak vykopat jámu a položit geotextilii?
Jámu kopeme minibagrem o 30–50 cm širší než galerie na každou stranu a o 20–30 cm hlubší kvůli štěrkovému loži; dno musí být vodorovné a nesmí zůstat uhlazené lžící bagru – zamazaný jíl nevsakuje, proto dno nakypříme a vysypeme 10–20 cm praného štěrku 16/32. Na dno a stěny položíme geotextilii 200–300 g/m² s přesahy min. 30 cm a s rezervou na přeložení přes horní stranu bloků. Geotextilie brání zanesení bloků jemnými částicemi z okolní zeminy – bez ní se galerie v hlíně za pár let zaplní kalem. Ve spodní vodě běží ve výkopu kalové čerpadlo.
Krok 6: Jak uložit bloky a obsypat je štěrkem?
Bloky nebo tunely skládáme na štěrkové lože do řad podle výpočtu, spojujeme sponami a nasazujeme koncové stěny s otvory pro přívod a odvětrání. Všechny bloky musí ležet v jedné rovině – galerie s nakloněnou řadou se plní jen z jedné strany. Kolem bloků obsypeme praným štěrkem 16/32 (bez jemných podílů, aby zůstaly mezery) v tloušťce 20–30 cm po stranách i nahoře, geotextilii přeložíme přes vrch a spojíme. Šachta DN 1000 stojí na štěrkovém dně 30–50 cm, spodní skruže perforované. Štěrk vozíme vlastním autem, u větších objemů zajišťuje dovoz DOSTÁL COMPANY.
Krok 7: Jak napojit přívod, filtr, odvětrání a revizní šachtu?
Voda do vsaku nikdy nesmí téct přímo ze svodu: na každém svodu je lapač splavenin (2 500 – 4 500 Kč/ks) a před vsakem filtrační šachta, která zachytí listí, písek a mech. Přívod vedeme kanalizací KG 125 ve spádu min. 1–2 % (1 000 – 1 800 Kč/bm) do revizní šachty na začátku galerie; z ní jde voda do bloků a šachta slouží k proplachu a kontrole hladiny. Na opačný konec dáme odvětrání – trubku DN 100 nad terén s krytkou; bez ní vzduch v blocích brání nátoku a galerie „nebere“. U nádrže na dešťovku se do vsaku napojuje přepad se sifonem a zpětnou klapkou. Drenáž kolem domu potřebuje vlastní přípojku s klapkou, aby se voda ze vsaku nevracela k základům – jak ji navrhnout, popisuje článek Drenáž kolem domu: kdy pomůže, kdy ne.
Krok 8: Jak zasypat a upravit povrch?
Nad geotextilii přijde zásyp propustným materiálem, ne jílem: štěrkopísek nebo prosetá hlína bez kamenů, hutněná po vrstvách 20–30 cm lehkým pěchem; těžká vibrační deska by bloky rozdrtila. Krytí dodržujeme podle výrobce, obvykle min. 50 cm pod trávníkem a 80 cm pod plochou pojížděnou osobním autem. Na vsaku nesázíme stromy.
Krok 9: Co obnáší předání a proplach?
Na závěr galerii propláchneme hadicí přes revizní šachtu a sledujeme, jak rychle hladina klesá – první kontrola, že vsak bere; hodnotu zapíšeme do předávacího protokolu spolu s fotkami z výkopu (poloha, hloubka, skladba) pro úřad, dotaci i pro toho, kdo bude za deset let kopat vedle. Předáme schéma šachet a doporučení pro údržbu: dvakrát ročně vyčistit lapače a filtr, jednou ročně zkontrolovat hladinu v revizní šachtě po dešti. Vsak stavíme za 1–2 dny, s nádrží a kanalizací u novostavby za 2–4 dny.
Jaké chyby vidíme u vsaků, které předěláváme?
- Vsak vedle základů – galerie metr od zdi, aby byl krátký přívod. Za dva roky mokrý sklep; vsak se přesouvá a ke zdi jde drenáž. Nasáklé zdivo sanuje přes hub DOSTÁL COMPANY; jak poznat příčinu, popisuje stránka Voda kolem domu.
- Vsak bez geotextilie – bloky obsypané výkopkem. V hlíně se za tři až pět let zanesou a voda stojí v revizní šachtě; jediná náprava je vykopat a postavit znovu.
- Vsak na jílu bez zkoušky – galerie navržená „podle tabulky“ pro střechu 150 m² na Svitavsku. Funguje první rok, dokud jsou v jílu trhliny, pak stojí plná a přepad z nádrže vytéká u víka. Na jílu patří retence.
Z praxe: Vsak, který jsme rozebírali u Litomyšle, byl navržený správně na 4 m³, ale bagrista uhladil dno jámy ve sprašové hlíně lžící do lesklé plochy a bloky postavil rovnou na ni. Tři roky stál plný. Po nakypření dna, vrstvě štěrku a nové geotextilii bere bez problémů – rozhodlo dvacet minut práce, které nikdo neviděl.
Shrnutí
- Vsak se navrhuje ze zkoušky nebo posudku (8 000 – 15 000 Kč) podle ČSN 75 9010; orientačně 1 m³ na 30–50 m² střechy, výpočet dělá projektant.
- Galerie z bloků 30 000 – 70 000 Kč pro větší střechy a hlíny, šachta DN 1000 25 000 – 45 000 Kč pro malé dvory.
- Odstupy: obvykle min. 2 m od nepodsklepené budovy, víc u podsklepené, od studny podle posudku, dno min. 1 m nad spodní vodou, ne nad domem ve svahu.
- Skladba: nakypřené dno, štěrk, geotextilie, bloky, obsyp praným štěrkem, lapač a filtr, odvětrání, revizní šachta, propustný zásyp.
- Postavíme za 1–2 dny, na závěr proplach a protokol s fotkami.
Chcete vsak, který bude brát i za deset let? Přijedeme zdarma, uděláme vsakovací zkoušku a do 48 hodin pošleme položkovou nabídku – nezávazná poptávka, nebo zavolejte na +420 739 985 634.
Řešíte dešťovku, nebo vás trápí vlhký sklep – na Litomyšlsku, Svitavsku nebo Poličsku? Přijedeme zdarma, uděláme sondu na spodní vodu a vsakovací zkoušku a do 48 hodin pošleme položkovou nabídku s výpočtem objemu. Nezávazná poptávka →
