Dešťová voda ze střechy má tři cesty: vsak do podloží, retenční nádrž s regulovaným odtokem, nebo napojení na dešťovou kanalizaci. Kterou zvolit, rozhoduje podloží: ve štěrkopíscích niv Loučné, Tiché Orlice a Moravy vsak funguje výborně a stojí 25 000 – 70 000 Kč bez DPH, v jílech Svitavské kotliny nefunguje a zbývá retence za 95 000 – 160 000 Kč nebo kanalizace se souhlasem obce. U novostaveb úřad chce přednostně vsak na pozemku, jinak retenci – ověřte na stavebním úřadě. Níže je rozhodovací tabulka, orientační koeficienty vsaku, mapa regionu podle podloží a ceny každé cesty.
Stručně
- Vsak: jen v propustném podloží (kf orientačně 10⁻³ – 10⁻⁵ m/s) a po zkoušce; šachta DN 1000 25 000 – 45 000 Kč, galerie 30 000 – 70 000 Kč, zkouška nebo posudek 8 000 – 15 000 Kč.
- Retence: pro jíl, hlínu a vysokou spodní vodu; nádrž se škrticí šachtou a odtokem obvykle 0,5–1 l/s, 95 000 – 160 000 Kč.
- Kanalizace: jen dešťová nebo jednotná se souhlasem správce, nikdy splašková; 1 000 – 1 800 Kč/bm.
- Region: štěrkopísky niv Loučné, Tiché Orlice a Moravy vsakují; Svitavská a Lanškrounská kotlina a jílovité svahy chtějí retenci; Poličsko a Šumpersko jen po zkoušce.
- Nejlepší sestava: nádrž na dešťovku + vsak (propustné podloží) nebo nádrž + retence (jíl).
Jaké tři cesty dešťová voda má?
Voda ze střechy a zpevněných ploch musí z pozemku odejít jednou ze tří cest, nebo se na něm spotřebovat:
- Vsak – voda odtéká do vsakovací šachty DN 1000 se štěrkovým dnem nebo do galerie z plastových bloků obalených geotextilií a postupně se vsakuje do podloží. Nejlevnější cesta, funguje jen tam, kde podloží vodu bere; návrh podle ČSN 75 9010 vychází ze vsakovací zkoušky.
- Retence s regulovaným odtokem – voda se zadrží v nádrži a škrticí šachta s vírovým ventilem nebo clonou ji pouští dál obvykle 0,5–1 l/s (hodnotu určí správce kanalizace nebo toku) do dešťové kanalizace, příkopu nebo vodoteče. Řešení pro jíl, hlínu a vysokou spodní vodu.
- Dešťová kanalizace – přímé napojení svodů na dešťovou nebo jednotnou kanalizaci obce. Jen se souhlasem správce; u novostaveb ho obce dávají zpravidla až po prokázání, že vsak nejde, a s podmínkou retence. Do splaškové kanalizace dešťovka nikdy – je to zakázané a zahltí čistírnu.
Akumulační nádrž na zálivku a splachování není samostatná cesta: nádrž vodu spotřebuje, ale její přepad musí stejně skončit ve vsaku, retenci nebo kanalizaci.
Podle čeho se rozhodnout?
| Situace | Doporučená cesta | Proč |
|---|---|---|
| Štěrkopísek, písek, propustná hlína; spodní voda hlouběji než 2 m | Vsak (šachta nebo galerie) | nejlevnější, úřad ho preferuje |
| Hlína s kf kolem 10⁻⁵ m/s | Vsak jen po zkoušce, větší galerie, nebo vsak s přelivem do retence | hraniční podloží, bez zkoušky galerie stojí plná |
| Jíl, slínovec, spraš (Svitavsko, Lanškrounsko) | Retence s regulovaným odtokem | vsak nefunguje, voda musí odtéct řízeně |
| Vysoká spodní voda (niva, hladina do 1 m) | Retence, nebo mělký vsak s posudkem | dno vsaku musí být min. 1 m nad hladinou |
| Skála mělko (Poličsko, Šumpersko) | Zkouška; vsak do puklin, nebo retence | rula a fylit vsakují jen v rozpukané zóně |
| Dům ve svahu | Vsak pod domem, nikdy nad ním | vsak nad domem podmáčí sklep |
| Ochranné pásmo vodního zdroje (Březová nad Svitavou, Polička) | Ověřit u vodoprávního úřadu, často retence | vsak může být omezen |
Co říká koeficient vsaku kf a jak ho zjistit?
Koeficient vsaku kf udává, jak rychle voda prochází zeminou, v metrech za sekundu. Orientační hodnoty, se kterými pracujeme při první prohlídce (přesné číslo dává zkouška nebo posudek):
| Zemina | kf orientačně (m/s) | Vsak |
|---|---|---|
| Štěrk, štěrkopísek | 10⁻³ – 10⁻⁴ | výborně, stačí šachta nebo malá galerie |
| Písek, písčitá hlína | 10⁻⁴ – 10⁻⁵ | dobře, běžná galerie |
| Hlína, sprašová hlína | 10⁻⁵ – 10⁻⁶ | hraniční, velká galerie po zkoušce, nebo retence |
| Jílovitá hlína, jíl, slínovec | 10⁻⁷ a méně | nefunguje, retence |
Rozdíl mezi 10⁻³ a 10⁻⁷ jsou čtyři řády: štěrkopísek vsákne za hodinu to, co jíl za měsíc. Proto se vsak na jílu nedá zachránit větší galerií – stála by plná. Kf zjistíme vsakovací zkouškou: jáma nebo vrt do hloubky budoucího vsaku, nalít vodu, měřit pokles hladiny; u větších staveb, ve svahu, u studny nebo v ochranném pásmu zajistíme hydrogeologický posudek. Obojí stojí 8 000 – 15 000 Kč – bez toho je návrh vsaku odhad. Jak se zkouška dělá a jak se z ní vsak dimenzuje, popisuje článek Vsakování dešťové vody krok za krokem.
Jak vsakuje podloží v našem regionu?
Zkušenost z výkopů, ne geologická mapa – rozhoduje zkouška na konkrétním pozemku:
- Štěrkopísky niv Loučné, Tiché Orlice a Moravy (Litomyšl-Nedošín, Vysoké Mýto, Ústí nad Orlicí, Zábřeh, Mohelnice, niva Chrudimky) – vsak funguje výborně, šachta DN 1000 bere střechu 150 m² bez problémů. Háček je spodní voda: na jaře stoupá metr pod terén, dno vsaku musí zůstat nad ní a nádrž kotvíme. Na plošinách nad údolím je opuka a spraš – tam je vsak hraniční.
- Svitavská a Lanškrounská kotlina (Svitavy, Březová nad Svitavou, Hradec nad Svitavou, Vendolí, Lanškroun) – jílovité hlíny a spraše na slínovcích, vsak nefunguje nebo jen po posudku, u rybníků a v nížině vysoká voda. Standard je retence s regulovaným odtokem do dešťové kanalizace. Březová nad Svitavou leží v ochranném pásmu brněnského vodovodu, kde může být vsak omezen – ověřte u vodoprávního úřadu.
- Údolí Třebůvky (Moravská Třebová, Jevíčko, Městečko Trnávka) – v nivě voda metr pod terénem, na svazích jíly. Vsak vychází zřídka, nádrže obetonováváme.
- Krystalinikum Poličska a Šumperska (Polička, Bystré, Svojanov, Šumperk) – rula a fylit mělko, vsak jen do rozpukané zóny a jen po zkoušce, jinak retence.
- Svahy Českotřebovska a Ústí nad Orlicí – opuka a hlíny, vsak pod domem po zkoušce; vodu ze svahu řeší záchytná drenáž nad domem.
Z praxe: Na jednom pozemku v Nedošíně jsme dělali zkoušku dvakrát: u domu vsáklo 30 cm vody za 20 minut, o 15 m dál ve sprašové čočce za dvě hodiny. Galerie šla k domu s dvoumetrovým odstupem a bere čtvrtý rok. Kdyby ji někdo umístil „kam se vešla“, stála by v ní voda. Zkouška se dělá tam, kde vsak bude, ne kde se pohodlně kope.
Co chce úřad u novostavby?
Stavební zákon č. 283/2021 Sb. účinný od 1. 7. 2024 a vyhláška č. 146/2024 Sb. požadují u nových staveb hospodaření se srážkovou vodou na pozemku: přednostně vsakování, jinak akumulaci nebo retenci s regulovaným odtokem, a teprve pak odvedení do kanalizace. Vodní zákon č. 254/2001 Sb. v § 5 odst. 3 to staví jako podmínku povolení stavby. Požadavky pro váš pozemek ověřte na stavebním a vodoprávním úřadě, do dokumentace je zapracuje projektant. V praxi: k projektu patří vsakovací zkouška nebo posudek; vyjde-li vsak, úřad chce vsak; pokud ne, retenci se škrticí šachtou a souhlas správce kanalizace s regulovaným odtokem. Řada obcí v nových lokalitách bungalovů retenci vyžaduje i tam, kde by vsak částečně šel – ověřte u obce. Nádrž na dešťovku úřad vítá, ale vsak ani retenci nenahrazuje: posuzuje se její přepad. Nádrž, vsak a kanalizaci děláme nejlevněji v jedné etapě se základovou deskou; desku i přípojky dělá v rodině DOSTÁL COMPANY, my ve stejném výkopu navážeme dešťovkou.
Kolik stojí každá cesta?
| Cesta | Cena 2026 bez DPH | Termín |
|---|---|---|
| Vsakovací šachta DN 1000 | 25 000 – 45 000 Kč | 1–2 dny |
| Vsakovací galerie z bloků 3–5 m³ včetně výkopu a geotextilie | 30 000 – 70 000 Kč | 1–2 dny |
| Vsakovací zkouška / hydrogeologický posudek | 8 000 – 15 000 Kč | před nabídkou |
| Retenční nádrž 5–8 m³ se škrticí šachtou | 95 000 – 160 000 Kč | 2–3 dny |
| Napojení na dešťovou kanalizaci – ležaté potrubí KG 125/160 | 1 000 – 1 800 Kč/bm + revizní šachta a zpětná klapka | podle délky |
Vsak je tedy třetinová až poloviční cena retence. Retence je dražší o nádrž, škrticí šachtu a trasu ke kanalizaci a vyžaduje souhlas správce; u rodinných domů se odvádění srážkových vod do kanalizace zpravidla nezpoplatňuje, ověřte u provozovatele. Přímé napojení vypadá nejlevněji, ale u novostavby ho bez retence prakticky nedostanete. Podrobnosti ke škrticí šachtě a k tomu, kdy ji obec vyžaduje, najdete na stránce Retenční nádrž s regulovaným odtokem.
Jak kombinovat nádrž se vsakem nebo retencí?
Nejlepší je akumulace plus jedna cesta pro přepad – nádrž ušetří vodu, vsak nebo retence pojme zbytek:
- Nádrž + vsak (propustné podloží) – nádrž 3–9 m³ s přepadem do šachty nebo galerie. V nivách nejčastější; dům se střechou 120 m² vyjde na 95 000 – 150 000 Kč.
- Nádrž + retence (jíl) – jedna nádrž rozdělená: spodní část užitková na zálivku a WC, horní retenční, ze které škrticí šachta pouští vodu regulovaně do kanalizace. Ušetří výkop i nádrž; zálivka má vodu, obec regulovaný odtok.
- Vsak s bezpečnostním přelivem do retence nebo kanalizace (hraniční hlína) – galerie bere běžný déšť, při bouřce přeteče dál. Úřady to u hraničního podloží obvykle přijímají, ověřte v projektu.
Drenáž kolem domu a odvodnění vjezdu se napojují na stejný vsak nebo retenci; splašky do nich nikdy – ČOV a jímky řeší rodina přes DOSTÁL COMPANY. Přehled vsakovacích prvků je na stránce Vsakovací galerie a šachty.
Shrnutí
- Tři cesty: vsak (25 000 – 70 000 Kč), retence s regulovaným odtokem (95 000 – 160 000 Kč), kanalizace se souhlasem (1 000 – 1 800 Kč/bm).
- Rozhoduje kf: štěrkopísek 10⁻³ – 10⁻⁴ m/s vsakuje, hlína 10⁻⁵ je hraniční, jíl 10⁻⁷ ne – zjistí zkouška za 8 000 – 15 000 Kč.
- Nivy vsakují (pozor na spodní vodu); Svitavská a Lanškrounská kotlina, Třebůvka a jílovité svahy chtějí retenci; Poličsko a Šumpersko jen po zkoušce.
- Novostavba: přednostně vsak, jinak retence – ověřte na úřadě, řeší projektant.
- Nádrž na dešťovku vždy kombinujte se vsakem nebo retencí pro přepad.
Nevíte, co vaše podloží unese? Přijedeme zdarma, uděláme sondu a vsakovací zkoušku a do 48 hodin navrhneme, která cesta u vás dává smysl – nezávazná poptávka, nebo zavolejte na +420 739 985 634.
Řešíte dešťovku, nebo vás trápí vlhký sklep – na Litomyšlsku, Svitavsku nebo Poličsku? Přijedeme zdarma, uděláme sondu na spodní vodu a vsakovací zkoušku a do 48 hodin pošleme položkovou nabídku s výpočtem objemu. Nezávazná poptávka →
